Prosím počkejte chvíli...
Nepřihlášený uživatel
iduzel: 50274
idvazba: 57093
šablona: stranka_ikona
čas: 25.10.2021 01:58:15
verze: 4927
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Obnovit | RAW

Oběhové hospodářství 2021-2022 - anotace témat

Přehled anotací jednotlivých bloků

 


1. blok - 10. 9. 2021

Témata bloku

  • Oběhové hospodářství: východiska, principy a legislativa
  • Nástroje v oblasti prosazování zájmu ochrany životního prostředí. 
  • Strategické dokumenty.

Dílčí části a přednášející

1. Úvodní slovo.

Doc. Ing. Vladimír Kočí, PhD. MBA., VŠCHT Praha

2. Legislativní rámec pro oběhové hospodářství EU, národní legislativa a implementace oběhového hospodářství do legislativy.

Ing. Bc. Jan Maršák, Ph. D., MŽP ČR

Oběhové hospodářství (circular economy) se v současnosti stává jedním z klíčových konceptů v oblasti řady politik Evropské unie. Evropská komise předložila tzv. balíček k oběhovému hospodářství na konci roku 2015. Balíček se skládá z nelegislativní a legislativní části. V nelegislativní části EK vymezila širší kontext oběhového hospodářství – v doprovodném sdělení se proto zaměřila na výrobní fázi, design výrobků, opravitelnost výrobků, spotřební fázi, zelené veřejné zakázky, odpadové hospodářství, trh s druhotnými surovinami, plasty, potravinový odpad, stavební a demoliční odpad, kritické suroviny, bioprodukty, inovace a investice, monitoring oběhového hospodářství a indikátory.

Legislativní návrhy, které byly součástí balíčku z roku 2015, byly schváleny v polovině roku 2018 a  změnily šest důležitých směrnic pro odpadový a obalový sektor – směrnici o odpadech, směrnici o skládkách odpadů, směrnici o obalech a směrnice k výrobkům s ukončenou životností. Členské státy mají povinnost do července 2020 provést transpozici do národních právních předpisů. Ministerstvo životního prostředí předložilo v roce 2019 do legislativního procesu  nový zákon o odpadech, nový zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností a novelizaci zákona o obalech, prostřednictvím kterých bude kompletní transpozice provedena.

 Evropská komise předložila v roce 2018 další důležité dokumenty, které jsou s oběhovým hospodářstvím výrazně propojeny. Jedná se zejména o Strategii EU pro plasty v oběhovém hospodářství a navazující směrnici o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (tzv. single use plastics directive). Směrnice o jednorázových plastech, která přináší řadu zcela nových povinností pro členské státy, byla již rovněž schválena v červnu 2019. Od července 2019 běží transpoziční lhůta 24 měsíců.

3. Historie ochrany životního prostředí od starověku po současné nástroje OŽP (USV).

Ing. Zdeněk Horsák, Ph.D., SUEZ Využití zdrojů

Celkový vývoj ochrany životního prostředí v návaznosti na změny klimatu, které byly zásadním hybatelem vývoje všech kultur. Vzájemná závislost dějinných událostí a přístupů k OŽP v jednotlivých etapách vývoje lidstva. Proces uvědomění si odpovědnosti za budoucí stav planety.

4. Koncept oběhového hospodářství,úvod do studia.

Ing. Zdeněk Horsák, Ph.D., SUEZ Využití zdrojů

  • Stěžejní důvody vzniku balíčku oběhového hospodářství jako jediného možného konceptu pro ochranu zdrojů.
  • Historický kontext vzniku založený na současné vyspělosti informačních technologií, na vysokém stupni environmentálního uvědomění, na globalizaci, integraci principů udržitelné spotřeby a výroby do většiny světových korporací a v neposlední řadě rovněž na změnách klimatu. ObH jako obchodní příležitost nebo hrozba.
  • Změny v paradigmatu zaměstnanosti.
  • Příležitosti pro ČR.

5. Koncepce oběhového hospodářství, úvod do studia, ochrana zdrojů, bariéry pro uplatnění, modely, případové studie. 

Ing. Zdeněk Horsák, Ph.D., SUEZ Využití zdrojů

  • Koncepce oběhového hospodářství vychází z historických souvislostí
  • Koncepce oběhového hospodářství jako zásadní předpoklad pro ochranu zdrojů do budoucnosti
  • Analýza překážek integrace oběhového hospodářství do praxe. Možnosti využití princopů ObH jak v každodenním životě každého z nás nezávisle na sociálních podmínkách, tak i v podnikatelském prostředí
  • Možné modely naplnění idejí oběhového hospodářství s uvedením již realizovaných projektů.

6. Strategické dokumenty Ministerstva průmyslu a obchodu.

Ing. Pavlína Kulhánková, MPO ČR

Prezentace strategických dokumentů a činností MPO z oblasti cirkulární ekonomiky/oběhového hospodářství, programů podpory v rámci OP PIK (zejména PO 1 – výzkum a vývoj a PO 3 – nízkouhlíkové technologie) a aktivity související.

7. Cirkulární ekonomika jako kompletně nový přístup k výrobě i spotřebě. Čeho všeho se týká a jaká témata jsou pro ni klíčová?

 Ing. Soňa Jonášová, INCIEN

Míra "cirkulárnosti" České republiky se drží pod hranicí 8 % a  to v době, kdy nám reálně v období do jedné dekády dojdou například zdroje pro stavebnictví. Uvědomit si skutečné zásoby a spojit je s příležitostmi cirkulární ekonomiky je pro současnou situaci naprosto nezbytné. Cirkulární ekonomika mění zaběhlé postupy od volby zdrojů, přes proces výroby či hledání alternativ prodeje výrobků. Přináší nové byznys modely a stává se mezisektorovým tématem. Její principy je možné uplatnit v politice druhotných surovin, lesnictví, zemědělství i plánování rozvoje měst. Přednáška bude úvahou nad nutností systémové změny, která může být započata na úrovni jednotlivých podniků a dílčích aktivit klíčových aktérů - kterými jsme prakticky všichni.

Zpět NAHORU na seznam bloků


2. blok - 24. 9. 2021

Témata bloku

  • Environmentální problémy - příčiny, důsledky, hodnocení
  • Koncepce LCT.
  • Ekodesign.

Dílčí části a přednášející

8. Kategorie environmentálních dopadů (eutrofizace, acidifikace, uhlíková stopa, globální oteplování) - všeobecný úvod. 

Doc. Ing. Vladimír Kočí, PhD. MBA., VŠCHT Praha

V mnoha typech průmyslových aktivit hledáme cesty ke snížení jejich dopadů vůči životnímu prostředí. Co to však jsou ty environmentální dopady? Co je to chovat se udržitelně? Je-li naším cílem chovat se environmentálně šetrněji či udržitelněji, musíme být schopni vyčíslovat míru dopadů vůči životnímu prostředí, abychom si následně mohli udělat obrázek o tom o kolik je jedna či druhá varianta šetrnější či udržitelnější. Bez kvantifikace environmentálních dopadů nemají ekologická opatření správný tah na branku. V rámci tohoto bloku budou představeny všechny klíčové environmentální dopady a bude vysvětlen způsob jejich kvantifikace.

9. Koncepce LCA.

Doc. Ing. Vladimír Kočí, PhD. MBA., VŠCHT Praha

Ústředním analytickým nástrojem hodnocení udržitelnosti a smysluplnosti realizace oběhového hospodářství je metoda posuzování životního cyklu – LCA (Life Cycle Assessment) prováděná dle ČSN ISO 14040. Metoda LCA vychází z koncepce uvažování v životních cyklech – LCT (Life Cycle Thinking), která je ideovým východiskem oběhového hospodářství. Během kurzu budou představeny základní prvky a fáze metody LCA tak, aby účastníci byli schopni rozumět obsahu studií LCA.

10. Příklady LCA studií obalovém průmyslu se zaměřením na potraviny.

Doc. Ing. Vladimír Kočí, PhD. MBA., VŠCHT Praha

Snaha pro snížení environmentální zátěže vznikající narůstající spotřebou obalových materiálů vede k potřebě hodnotit ekologické dopady různých druhů obalů i různých řešení balení a distribuce komodit. Přednáška bude zaměřena na využití metody LCA pro hodnocení obalů potravin, nápojů i doplňků stravy. Pokusíme se najít odpověď na otázku, zda je lepší balit výrobky do plastu, papíru či realizovat bezobalové systémy prodeje potravin.

11. Reporting urdžitelného rozvoje.

Ing. et Ing. Tatiana Trecáková, Ph.D.

Mnoho velkých společností má v současné době povinnost reportovat i ukazatele týkající se životního prostředí dle požadavků směrnice NFRD (Non Financial Reporting Directive). Nicméně stále větší počet i menších společností přistupuje k dobrovolnému reportování informací týkajících se životního prostředí a udržitelnosti, jak z důvodu své transparentnosti, tak i z důvodu blížícího se termínu, od kdy se bude povinnost reportovat ukazatele udržitelnosti vztahovat na větší počet společností, než tomu bylo doposud. Evropská unie připravuje nové standardy pro udržitelný reporting, podle kterých by společnosti měly začít reportovat již za fiskální rok 2023. Přednáška bude zaměřena jak na CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) a připravované standardy udržitelnosti v rámci této směrnice, tak i na další dobrovolné rámce pro reportování informací týkajících se udržitelnosti, zejména GRI (Global Reporting Initiative), SASB (Sustainability Accounting Standards Board), CDSB (Climate Disclosure Standards Board), CDP nebo GHG Protocol.

12. Historie ekodesignu.

MgA. Jan Kulhánek

Nové technologie a poznatky s sebou přináší i nové nároky na design. Designéři si postupně uvědomují svoji odpovědnost vůči životnímu prostředí a že jsou to právě oni, kdo do značné míry mohou ovlivnit budoucnost naší planety. S tímto uvědoměním postupně vzniká pojem Ekodesign. Jak to ale všechno začalo a co si můžeme odnést z minulosti?

13. Ekodesign - přínosy, principy a strategie.

MgA. Eliška Knotková

Ekodesign lze definovat jako systematické zohlednění environmentálního hlediska během návrhu a vývoje produktu. Cílem je vytvářet řešení, jejichž dopady na životní prostředí jsou co nejmenší a to napříč celým životním cyklem daného produktu. Zároveň je třeba vyvážit faktor environmentální s aspekty funkčními, technologickými, estetickými a ekonomickými. Přednáška představí možné strategie a principy, které lze v rámci ekodesignu aplikovat - např. modularita, koncept biomimicry, design pro opravitelnost, design pro recyklaci, emotional durability a další. 

14. Inovativní materiály a jejich role v cirkulární ekonomice.

Eliška Knotková, Balance is Motion, VŠCHT Praha  

Použité materiály mohou významně ovlivnit environmentální dopady související s celým životním cyklem produktů. Výběr materiálů je proto zásadním aspektem v rámci ekodesignu. Skrze volbu optimálních materiálů je možné olivnit nejen funkčnost, cenu, vizuální i haptické kvality, ale také životnost produktu a jeho potenciální cirkularitu

Zpět NAHORU na seznam bloků


3. blok - 8. 10. 2021

Témata bloku

  • Distribuce B2C.
  • Chytrá města.

Dílčí části a přednášející

14. Význam certifikací a příležitosti, které přinášejí. Systémy certifkace (EPD), certifikační orgány.

Doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA., VŠCHT Praha

Ekoznačení a korektní komunikace environmentálních aspektů produktů a organizací je v poslední době na vzestupu a stále častěji se o ní hovoří jak v kontextu odpovědného podnikání tak v kontextu marketingu. V rámci kurzu bude ukázán rozdíl mezi poctivou komunikací environmentálních aspektů a greenwashingem a bude podrobně popsán systém ekoznačení dle ISO 14020 a ISO 14025.

15. Zadávání veřejných zakázek.

Mgr. Regina Hulmanová, MPSV ČR

Stát může rozvoj oběhového hospodářství podporovat rozličnými způsoby (například přijímáním vhodné legislativy, prostřednictvím administrativních či ekonomických nástrojů apod.). Jakou jinou roli může hrát stát (případně i další veřejné subjekty) v rozvoji oběhového hospodářství? Mohou veřejné subjekty ovlivňovat rozvoj oběhové ekonomiky prostřednictvím vlastní kupní síly? Jakým způsobem lze aspekty oběhového hospodářství zařadit do procesu zadávání veřejných zakázek? Jaké právní nástroje je možné využít?

16. Cirkulární ekonomika ve stavebnictví.

Ing. Karel Fronk, Skanska

„V uzavřené soustavě se součet hmotností látek, které vstupují do reakce, rovná součtu hmotnosti látek, které reakcí vznikají“.

Zákon o zachování hmotnosti jako metafora oběhového hospodářství? Ano, směle si troufám přirovnat principy oběhového hospodářství k trvale platným zákonům, nemáme však uzavřenou soustavu, o to více musíme sledovat souvislosti a interakce. Ještě v nedávné minulosti jsme však vnímali oběhové hospodářství v lepším případě jako nezajímavou samozřejmost, v mnoha dalších ohledech jsme se stavěli k principům „cirkulární ekonomiky“ spíše zdrženlivě.  Problémem současnosti není nedostatek znalostí či „zelených“ technologií, inovací, aplikací a inovativních nápadů na zlepšení procesů jako je například oběhové hospodářství, ale převládající nedůvěra k jejich využívání a vzetí v úvahu již v prvotním impulzu k investici, v horším případě i při realizaci. Přednáška zahrnuje aktuální přehled úspěšných i neúspěšných projektů s prvky oběhového hospodářství ve stavebním průmyslu. Dozvíte se o aktuálních strategiích jak v evropském prostoru, tak i na Českém trhu. Představím Vám trendy a výhledy v návaznosti na environmentální management (uhlíková stopa, vodohospodářství, energy management, materiálové hospodářství). Vize musí mít blízko k názornosti, osvědčeným příběhem jsou příkladové studie z konkrétních stavebních projektů. Společně prodiskutujeme příklady z výroby stavebních produktů, projektů pozemního stavitelství, inženýrského i developerského businessu.  

17. Exkurze do budovy Mercury - ukázka dekonstrukce budovy.


Zpět NAHORU na seznam bloků


4. blok - 22. 10. 2021

Témata bloku 

  • Energetika a management zdrojů.
  • Sociální a ekonomické aspekty oběhového hospodářství.

Dílčí části a přednášející

18. Obnovitelná energetika.

doc. Ing. Jan Macák, CSc., VŠCHT Praha

Udržitelnost naší společnosti závisí kromě jiného i na schopnosti uspokojovat v budoucnu potřebu energie. Přednáška se bude zaobírat vývojem spotřeby energie, zdroji a jejich proměnami v čase. Budou diskutovány dostupnost a rezervy jednotlivých primárních zdrojů. V oblasti konverze energií budou vysvětleny důvody obecně nízké účinnosti využití energie. Dále bude diskutován dopad současné energetiky na životní prostředí. Budou stručně uvedeny energetické koncepce v Evropě. Budou diskutovány jednotlivé typy obnovitelných zdrojů energie jako nutné součásti udržitelné energetiky, jejich dostupnost a limity. Stručně budou probrány technické aspekty aplikace energie biomasy, solární, větrné, geotermální a vodní.

19. Aktualní trendy v energetice.

Prezentace stručně rekapituluje principy fungování liberalizovaného trhu s elektřinou, popisuje dopady současných vybraných trendů na odvětví (dekarbonizace, decentralizace, digitalizace) a nastiňuje koncepty obchodování peer-to-peer a agregace flexibility – nová obchodní příležitost pro účastníky trhu.

20. Energetická soběstačnost a trnitá cesta k ní.

Milan Kazda, obec Kněžice

Projekt ESO Kněžice se datuje do roku 2000, v té době jsme se zastupiteli přemýšleli, co v naší obci udělat pro obyvatele, životní prostředí a ekonomiku. Padaly různé návrhy, ale zvítězil projekt, který vznikl za účelem centrálního vytápění obce, výroby elektřiny, náhrady kanalizace a ČOV a funguje rovněž jako projekt zpracovávající různé biologicko rozložitelné odpady. Nezanedbatelnou funkcí je i zadržování vody v krajině díky tekutému digestátu, který funguje jako hnojivo pro zemědělce. Tato vize se nyní stále více naplňuje a rozšiřují se možnosti energetického využití odpadů. Je čas začít pohlížet na odpady jako na potencionální zdroje energie.

21. Průmyslová symbióza, mezioborová spolupráce a příklady dobré praxe.

MSc. Pavel Zedníček

Klíčem pro implementaci oběhového hospodářství do praxe je mezioborová spolupráce. Ta je však častokrát největší výzvou. Schopnost vnímat jeden problém úhlem pohledu všech zainteresovaných stran je komplikované, avšak nezbytné pro navázání fungujících vztahů. Účastníci diskutují "mezisektorové roadmaps" mezi obcemi, podniky i vládními institucemi.

22. Sociální aspekty oběhového hospodářství: opěrné body pro systémové změny.

Ing. Vladimír Dobeš, MSc.

Anotace bude doplněna.

         

    Zpět NAHORU na seznam bloků


    5. blok - 11.- 12. 11. 2021

    Témata bloku

    • Práce na projektu ObH
    • Dvoudenní exkurze na jižní Moravě

    23. Zadání a práce na projektech.
    Ing. Soňa Jonášová, INCIEN, Doc. Ing. Vladimír Kočí, PhD. MBA., VŠCHT Praha

    Praktický workshop "Hledání příležitostí pro cirkulární business modely ve vaší firmě"" související s projektovými aktivitami jednotlivců. Každý z účastníků bude pracovat na vlastním projektu souvisejícím s implementací principů CE do vlastního podniku nebo může pracovat na zadaných tématech a modelových situacích související s projektovými aktivitami jednotlivců. Každý z účastníků bude pracovat na vlastním projektu souvisejícím s implementací principů CE do vlastního podniku nebo může pracovat na zadaných tématech a modelových situacích, které budou připraveny na míru účastníkům.

    24. Exkurze 

    Zpět NAHORU na seznam bloků


    6. blok - 3. 12. 2021

    Témata bloku

    • Voda v oběhovém hospodářství.
    • Technologie čištění odpadních vod.
    • Exkurze na UČOV Praha.

    Dílčí části a přednášející

    25. Výzvy oběhového hospodářství ve vodním hospodářství.

    Ing. Ondřej Beneš, PhD., MBA., LLM.

    Anotace bude doplněna.

    26.  Exkurze na UČOV Praha.

    27. Přírodní systémy čištění odpadních vod.

    Mgr. Michal Šereš,  Dekonta, PřF UK

    Příspěvek představuje základní principy čištění komunálních odpadních vod a to s využitím vegetačních kořenových čistíren. Dále se zaměřuje na nové poznatky, které byly v oblasti kořenových čistíren představeny a úspěšně implementovány v poslední dékádě. Zejména se jedná o nové přístupy v navrhování čistíren s ohledem na zvýšenou účinnost odstraňování organického znečištění a nutrientů. V příspěvku je rovněž představena účinnost těchto systémů pro odstraňování některých specifických polutantů jako jsou PPCPs (Pharmaceutical ane Personal Care Products). Závěrem jsou shrnuty výhody a nevýhody přírodních systémů čištění odpadních vod ve srovníní s konvenčními přístupy.

    28. Kde začíná (re)cyklace vody?

    RNDr. Jindřich Duras, Ph.D., Povodí Vltavy

    Anotace bude doplněna.

    Zpět NAHORU na seznam bloků


    7. blok - 14. 1. 2022

    Témata bloku

    • Spotřeba.
    • Predcházení vzniku odpadů - prevence, repase, opravy.
    • Sdílená ekonomika.

    Dílčí části a přednášející

    29. Vybrané aspekty realizace Programu předcházení vzniku odpadů ČR (příklady dobré praxe) a zahraničí.

    Ing. Terezie Pačesová, Green Solution

    Přednáška objasní termín předcházení vzniku odpadů ve vazbě na hierarchii nakládání s odpady a oběhové hospodářství. Představí možnosti uplatnění jak v domácnostech, tak i na komunální úrovni a v privátní sféře. Poukáže na potřebu propojení jednotlivých aktérů pro různé komodity (oděvy, potraviny, zboží běžné potřeby aj.), vč. osvětových aktivit. Bude prezentovat i příklady dobré praxe z ČR a zahraničí.

    30. Sdílená ekonomika: principy sdílené ekonomiky, vývoj, oblasti, které zahrnuje, ekonomické bariéry, příklady z praxe, příležitost pro nové business modely.      

    Mgr. Stepan Vashkevich, INCIEN

    Základní principy sdílené ekonomiky, vývoj, oblasti, které zahrnuje, ekonomické bariéry, příklady z praxe, příležitost pro nové byznys modely. Diskuze nad tématem sdílení soukromých statků a riziko narušení funkčních lokálních systémů a daňových pravidel. 

    31. Zero waste a jiné politiky města.

    Doc. RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D., VŠCHT Praha

    Odpady vnikající jako nutná externalita koncentrace lidí a jejich aktivit ve městě řeší lidská společnost a zejména města samotná už od doby jejich vzniku. Nedůslednost v řešení tohoto problému stálo v minulosti za mnoha pády i velkých měst. Zpravidla pouze s vypětím všech sil byly procesy úpadku lidmi překonány a situace na spíše krátkou než delší dobu stabilizována. I přes naši snahu však objem stále narůstá (společně se spotřebou obecně), a proto se zhruba od konce 20. století začíná řešit nejen problém likvidace odpadu, ale též jeho „nevznikání“, jeho faktická neexistence. Nejedná se tedy již pouze o technologický problém, nýbrž společenský. Koncept Zero-waste policy, tedy česky „politika (udržitelnosti) nulových odpadů“ je snahou o náš komplexní přístup k řízení odpadového hospodářství měst a regionů počínající osvětou, vzděláváním, logistikou, urbanismem a samozřejmě chytrými technologiemi.

    32. Jak nemalovat společnost jen nazeleno, ale jít k podstatě věci

    Ing. Jana Lavrenčíková Myšková, Ph. D.

    Cílem příspěvku je prezentovat reálné, fungující příklady dobré praxe, které lze jednoduše replikovat. Představit „CSR“ firmy z jiného úhlu pohledu, inspirovat. Ukázat způsoby zapojení zaměstnanců, jejich vzdělávání v oblasti odpovědného přístupu k životnímu prostředí a budování jejich environmentálních návyků. Propojení práce firemního ekologa (odpadového hospodáře) a marketingu firmy.

    33. Behaviorální ekonomie

    Mgr. Marek Havrda, M.A., M.P.A., Ph.D., MiWa

    Anotace bude doplněna.

    34. Konec éry kazítek?

    Roman Vilkus, Karolína Pelikánová, Seb Groupe

    Anotace bude doplněna. 

    35. Green Deal: všeobecný úvod, akční plán pro cirk. ekonomiku a příklady dobré praxe.

    Ing. Soňa Jonášová, INCIEN

    Vysvětleno bude, co je to Green Deal, co zahrnuje, jaké má cíle a proč může být jako příležitost v postpandemické krizi. Představen bude Akční plán pro cirkulární ekonomiku a co přináší. Dále budou uvedeny příklady dobré praxe zahraniční a tuzemské.

      Zpět NAHORU na seznam bloků


      8. blok - 11. 2. 2022

      Témata bloku

        • Sběr, svoz, logistika, recyklace.
        • Bariéry pro zavádění oběhového hospodářství do praxe.

        Dílčí části a přednášející

        36- Sběr a svoz odpadu.

        Ing. Zdeněk Horsák, Ph.D., SUEZ Využití zdrojů 

        Odpadové hospodářství jako sofistikovaný proces, ve kterém na sebe navazují jednotlivé etapy; tok odpadů (flow stream), původci odpadů  a jejich specifika, sběrové nádoby a kontejnery, svozová technika, moderní logistické systémy, údržba průmyslových zařízení.

        37. Předúprava odpadů.

        Ing. Zdeněk Horsák, Ph.D., SUEZ Využití zdrojů 

        Předúprava odpadů patří mezi nejmladší disciplíny v oblasti nakládání s odpady. V minulosti hrál zásadní roli svoz odpadů, a tak se většina velkých odpadářských firem rekrutovala právě ze společností primárně zajišťujících transport zboží. Tento transport se odehrával na ose původce odpadu – koncové zařízení. Teprve s nástupem recyklačních technologií došlo k nárůstu potřeby mezistupně mezi transportem a závěrečným zneškodněním/využitím. Masivní nástup technologií předúpravy odpadů lze pozorovat od 70 let 20. století zejména v Německu a Rakousku.

        38. Inovativní recyklační technologie a trendy v oblasti recyklace a výroby výrobků z recyklovaných materiálů. Legislativní požadavky na druhotné suroviny.   

        Ing. Zdeněk Horsák, Ph.D., SUEZ Využití zdrojů 

        Téma recyklace odpadů začalo být ve vyspělých zemích diskutováno v 70. letech minulého století. Nicméně tehdy se recyklace orientovala pouze na tzv. monoflow, tj. na recyklaci jednodruhových odpadů zejména přímo v místě jejich vzniku ve výrobě a dále na sebraný papír, sklo a kovy. Postupně docházelo k rozšiřování recyklace na další komodity, avšak přetrvávaly trendy orientované na výrobní odpady a na základní komodity. Teprve s nástupem nových technologií v 90. letech minulého století lze hovořit o velmi rychlém a rozsáhlém nástupu využití velkého množství odpadů, a to jak z průmyslové či ze zemědělské produkce, tak zejména ze separovaných domovních odpadů.

        39. Oběhové hospodářství a životní cyklus výrobku. 

        Ing. Zdeněk Horsák, Ph.D., SUEZ Využití zdrojů 

        Uzavření životního cyklu výrobku („life cycle assessment“), spolupráce zainteresovaných stran v oběhovém hospodářství (dále rovněž jen „ObH“), bariéry pro integraci ObH do praxe, eko modulace, další nástroje na podporu ObH.

        40. Inovační příležitosti a bariéry při aplikaci oběhového hospodářství do praxe.

        Ing. Cyril Klepek

        Cirkulární ekonomika přináší celou řadu velice inovativních příležitostí, které na jedné straně znamenají materiálovou soběstačnost a nové obchodní příležitosti. Na straně druhé, ale i nemalý počet bariér, které jsou potřeba překonat. Na setkání si definujeme, kterým bariérám čelíme, jak se podařilo ostatním společnostem tyto překážky překonat a jaké příležitosti se otevírají zúčastněným společnostem a municipalitám, které se do tohoto inovačního procesu pustí.

        Co se na workshopu naučíte:

        • Jak Vaši firmu/město nasměřovat na cestu inovací v oblasti cirkulární ekonomiky
        • Jak si stanovit cíle, akční plán a zaktivizovat své kolegy
        • Jak si poradit s bariérami vně, ale i uvnitř vaší organizace
        • Jak inovovat a optimalizovat na každém kroku
        • Jak spolupracovat napříč sektory a využít synergií s obchodními partnery

        41. Bariéry pro recyklaci: životní cyklus materiálu, ekonomické aspekty, situace v České republice a recyklační cíle dle EU.

        doc. Ing. Martin Pavlas, Ph.D., VUT Brno

        Anotace bude doplněna.

        42.  Práce na projektech.

        Ing. Soňa Jonášová

          Zpět NAHORU na seznam bloků


          9. blok - 4. 3. 2022

          Témata bloku

          • Přehled recyklačních technologií.
          • České firmy zabávající se recyklací.

          Dílčí části a přednášející

          43. České firmy zabývající se recyklací - příklad z praxe.

          Ing. Petr Novotný, INCIEN

          Možná je to skromnost, možná nízká sebedůvěra, možná nutnost směřování pozornosti zejména na proces výroby. I proto o sobě české recyklační a na cirkulární ekonomiku zaměřené firmy dávají vědět jen náznakem. Přednáška přinese příklady konkrétních firem včetně příbehu jejich lídrů a zaměří se na konkrétní aspekty úspěchu jak v technologických, tak dalších, "měkčích" oblastech. Ty jsou totiž často rozhodující pro dlouhodobě udržitelný rozvoj po všech zásadních stránkách - lidských, ekonomických a ekologických. 

          44. Recyklace skla a možnosti jeho využití (název bude upraven).

          Ing. Pavel Berka, Remat Glass

          Společnost REMAT GLASS s.r.o. provozuje od roku 2011 zařízení na recyklaci skla. Kromě obalového skla linka recykluje také ploché sklo, autoskla, izolační skla a drátosklo. Produktem jsou upravené střepy, které se použijí jako surovina pro výrobu skla. Zvýšení podílu střepů při výrobě skla snižuje její energetickou náročnost a emise CO2, ale klade vyšší nároky na kvalitu upravených střepů a tím také na celý proces recyklace.

          45. Alternativní materiálové využit odpadu, sběrového papíru - společnost CIUR a.s

          Václav Bassetto, CIUR

          Společnost CIUR a.s. je typickým představitelem společnosti fungující v cirkulární ekonomice s nejmodernějšími technologiemi na materiálové využití papírových a plastových odpadů. Ve vlastní výrobní technologii dokáže zpracovat velmi různorodé sběrové papíry, od letáků, novin, etiket, až po kartony s nástřikem polyetylenu. Využitelný papírový odpad přetváří „suchou cestou“ na nové výrobky s dlouhodobou užitnou hodnotou. Výrobky májí své uplatnění ve stavebnictví, v zemědělství, v automobilovém průmyslu, ale také v domácnostech nebo ve filmové průmyslu.

          Díky neustálému vědeckému vývoji a snaze o udržitelnost životního prostředí společnost dosáhla řadu ocenění, např. získala cenu Industrie v 18. ročníku ČESKÁ HLAVA za nejlepší technologickou inovaci – výrobek pro použití v asfaltových vozovkách.

          46. Kombinované výroby elektrické energie a/nebo užitného tepla se současnou produkcí organické pomocné půdní látky nebo hnojiva z odpadní biomasy

          doc. Ing. Michael Pohořelý, Ph.D., VŠCHT Praha

          Anotace bude doplněna.

          47. Možnosti nakládání s bioodpadem.

          Ing. Katarína Kajánková, Ph.D., SUEZ Využití zdrojů

          Potravinový odpad zahrnuje jakékoli potraviny a nepoživatelné části potravin, které byly odstraněny z potravinového řetězce (zemědělství, potravinářské technologie, distribuce, služby, domácnosti), aby byly využity nebo odstraněny. Potravinové odpady představují jak nevyhnutelné odpady, tak potravinové ztráty, které vznikají důsledkem nevhodného nakládání s potravinami a plýtváním. V potravinovém řetězci se oběhové hospodářství týká stěžejních témat: biomasy, hnojiv, krmiv. Využití pevných odpadů představuje biologickou přeměnu na bioplyn a kompost (anaerobní/aerobní fermentace) a jiné hodnotné frakce. Část potravinových odpadů se stává součástí splaškových odpadních vod. Omezování vzniku a znovuvyužití odpadů z potravin předchází optimalizace technologie výroby ("foodecodesign"), balení (inteligentní a aktivní obaly) a značení potravin, udržitelné stravovací návyky, dárcovství potravinových přebytků a neprodejných výrobků, vhodné marketingové kampaně apod.

          48. Technologie zpracování elektroodpadu                          

          RNDr. Miloš Polák, Ph.D.

          Přednáška se bude zabývat následujícími tématy:

          Stručný legislativní přehled, klasifikace elektroodpadu, potenciální versus evidovaná množství elektrodpadu, materiálové složení elektroodpadu, životní cyklus, systému sběru v ČR, materiálové toky OEEZ - MFA (material flow analysis), software STAN, cirkulární ekonomika a OEEZ.

          49. Povinná separace textilu od 1.1.2025, příležitost nebo hrozba?

          Lenka Harcubová , Potex

          Seznámíme se s dopady textilní výroby na životní prostředí a sociálními aspekty využívání levné práce v rozvojových zemích. Přiblížíme si čísla o spotřebě západního bohatého světa a informace o tom, co se děje s textilem po jeho zakoupení až k následné likvidaci. Zjistíme, co a jak funguje v ČR a také to, co nefunguje a jaká úskalí v celém řetězci u nás zdolávají společnosti, které textil sbírají, třídí a případně recyklují.

          Povíme si o ekonomické (ne)udržitelnosti celého procesu a krocích, které je nutné učinit. O rizicích, která mohou nastat po zavedení povinné separace.

          50. Práce na projektech.

          Ing. Soňa Jonášová

           

          Zpět NAHORU na seznam bloků


          10. blok - 25. 3. 2022

          Témata bloku

            • Odpadové hospodářství v ČR.

              Dílčí části a přednášející

              51. Činnost ČIŽP v oblasti odpadového hospodářství – příklady řešených kauz.

              Ing. Martin Zemek Ph.D., ČIŽP

              Česká inspekce životního prostředí provede ročně tisíce kontrol v oblasti odpadového hospodářství. Díky tomu vnímá určitý posun ve snaze o využívání některých materiálů, přechod z odpadů na vedlejší produkty (dříve označovaných jako odpady), a to s ohledem na šetření primárními zdroji a s ohledem na ekonomické faktory. Nedílnou součástí naší práce je však také posouzení, zda aplikace některých způsobů uplatnění takových materiálů v praxi již není pouhé obcházení či zneužívání pravidel environmentálního práva. Možné zneužívání pravidel stanovených pro vedlejší produkty či kritérií pro konec odpadu, pro využívání či opětovné použití apod., které jsou bezesporu nezbytnou součástí trvale udržitelného rozvoje a přechodu na oběhové hospodářství, je bohužel někdy v praxi ČR realitou. Obdobné problémy však řeší i ostatní země EU. V konečném důsledku může takové nedůvodné či účelové vyhnutí se režimu „odpadů“ představovat kromě konkurenční výhody proti subjektům dodržující pravidla i rizika pro životního prostředí.

              52. Technologie odstraňování odpadů.

              Mgr. Petr Špičák, SUEZ Využití zdrojů

              Úvodem bude definováno odstraňování odpadů v kontextu legislativního rámce a evropské hierarchie pro nakládání s odpady. Dále zde budou definovány druhy odstraňování odpadů a popsány technologie, které jsou v Evropě a české republice k odstraňování odpadů používány. Vše bude zasazeno do rámce trendů, kam se technologie a způsoby odstraňování odpadů budou vyvíjet, tzn. které technologie jsou na vzestupu, které budou preferovány a které již patří minulosti. Přednáška bude zahrnovat i způsoby odstraňování odpadů podle skupenství (kapalné, pevné, plynné…) a popíše základní technologické, enviromentální a ekonomické aspekty jednotlivých směrů odstraňování odpadů. Odpady určené k odstranění budou vždy součástí našeho průmyslového regionu a budou se vzájemně doplňovat s principy a směry oběhového hospodářství.

              53. Technologie energetického využití odpadů.

              Mgr. Petr Špičák, SUEZ Využití zdrojů

              Energetické využívání odpadů, jako nedílná součást vyspělého odpadového hospodářství bude rovněž představeno z enviromentálního, technologického a ekonomického pohledu. Budou zde popsány způsoby a technologie z pohledu technického řešení procesu a možného kapacitního rozsahu. Nebudou opomenuty ani nekonvenční způsoby energetického využívání odpadů, které se vyvíjí většinou na delší dobu známých principech a určitě budou mít v moderním oběhovém hospodářství svoje místo. V rámci přednášky budou představeny i základní statistiky vývoje toku odpadů směřujících k energetickému využití a bude rozvinuta diskuze o pravděpodobných trendech tohoto oboru.

              54. Bio-plasty: spása nebo hrozba pro životní prostředí?

              RNDr. Petra Innemanová, Ph.D., Dekonta, PřF UK

              Předpona „bio“, ve spojení s plasty, může evokovat představu, že řešení tzv. plastové krize, která se nyní naplno projevuje v celosvětovém měřítku, je na dohled. Přednáška představí kritický pohled na tuto problematiku. Budou diskutovány metody stanovení biologické rozložitelnosti plastových výrobků, udržitelnost výroby tzv. „bio-based“ plastů a nejvhodnější způsoby nakládání s bio-plasty, pokud se stanou odpadem. Bude zmíněna i problematika různých blendů konvenčních plastů s obnovitelnými materiály a tzv. oxo-degradabilních plastů, jejichž používání (např. v zemědělské výrobě) představuje reálné riziko pro životní prostředí.

              55.  Posouzení skládkování a spalování směsného komunálního odpadu pomocí metody LCA.

              Doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA., VŠCHT Praha

              Použití metody posuzování životního cyklu bude ukázáno na příkladu srovnání potenciálních environmentálních dopadů skládkování a energetického využití směsných komunálních odpadů. Na tomto příkladu budou ukázány možnosti i limity metody LCA pro hodnocení komplexních systémů. Metoda LCA bude ukázána jako nástroj hodnocení různých scénářů a variant jak nakládat s odpady. Bude demonstrován význam různých kategorií environmentálních dopadů i potřeba jednotného přístupu ke sběru dat i u rozdílných technologií. Data prezentována v tomto příspěvku byla publikována v The International Journal of LCA.

              56. Urban mining.

              Ing. Michal Šyc, Ph.D., AV ČR

              V současné době dochází k systematické snaze o přechod z lineární produkční ekonomiky na ekonomiku cirkulární. To je spojeno i s rozsáhlým technologickým vývojem zaměřeným na těžbu cenných složek z nových typů surovin, a to surovin sekundárních, které se svým charakterem liší od surovin primárních. Zdrojem těchto sekundárních surovin je antroposféra a celý proces se často nazývá jako urban mining. V případě některých prvků jsou sekundární suroviny již významnějším zdrojem než suroviny primární. Přednáška představí co je urban mining, základní nástroje pro kvantifikaci zdrojů v antroposféře jako je material flow analysis a rizika, benefity a příležitosti spojené s urban mining.

              57. Bioekonomika a cirkulární bioekonomika, využití odpadní biomasy

              doc. Ing. David Kubička, Ph.D. MBA., VŠCHT Praha

              Anotace bude doplněna.

              Zpět NAHORU na seznam bloků


              11. blok - 8. 4. 2022

              Témata bloku

              • Energie z odpadů.
              • Technologie ochrany ovzduší - současný stav a perspektivy. EIA, IPPC.

              Dílčí části a přednášející

              58. Právní systém ochrany ovzduší v současné době a jeho předpokládaný vývoj.   

              doc. Ing. František Skácel, CSc.

              Popis současného stavu právní ochrany ovzduší zahrnující zákon o ovzduší, zákon o integrované prevenci, zákon o posuzování vlivu na životní prostředí a prováděcí předpisy. Právní nástroje omezování znečištění a znečišťování ovzduší a kontrolní mechanismy. Porovnání právních norem v ČR a příslušných směrnic EU.

              59. Strategie podniku v oblasti ochrany ovzduší.

              doc. Ing. František Skácel, CSc.

              Aktivní a pasivní postupy řízení podniku za hlediska působnosti zákonů týkajících se ochrany ovzduší  (zákona o ovzduší, zákona o integrované prevenci, zákona o posuzování vlivu na životní prostředí a prováděcích předpisů). Příklady správného a nevhodného přístupu k řízení. Diskuse předložených problémů z praxe popsaných tazateli s dostatečným předstihem.

              59. Vedlejší energetické produkty z hlediska principů oběhového hospodářství.

              doc. Dr. Ing. Martin Kubal 

              Principy oběhového hospodářství lze jen obtížně vyjádřit ve zkratce. Při velkém zjednodušení můžeme ovšem za podstatu této nové strategie považovat snahu o minimalizaci množství odpadů upřednostňováním prvních stupňů hierarchie nakládání s odpady - tedy prevence, opětné využití a recyklace. Více než deset let před zformulováním myšlenek oběhového hospodářství již ovšem existoval v České republice odpad vznikající ve velkém množství, který během krátké doby odpadem být v zásadě přestal. Tímto odpadem byly popílky a strusky ze spalování uhlí a jejich vyvázání z kategorie odpad nastalo čistě administrativní cestou bez toho, že by se v nakládání s těmito materiály udály výraznější změny. S ohledem na rostoucí význam strategie oběhového hospodářství je užitečné si některé aspekty této skutečnosti připomenout.

              60. Využití cenných složek z pevných zbytků po energetickém využití odpadů. 

              Ing. Michal Šyc, Ph.D., AV ČR

              Pevné zbytky z energetického využití odpadů byly donedávna vnímány zejména jako nežádoucí odpad vzniklý v rámci této technologie. V dnešní době je ovšem k dispozici řada technologií, které umožňují získávání cenných složek z těchto materiálů, a to zejména kovy či jejich využití jako náhrada primárních materiálů ve stavebním průmyslu. V rámci Evropy se jedná o relativně významný materiálový tok s množstvím cca 20 mil. tun ročně. Příspěvek sumarizuje vhodné postupy pro využití škváry i popílků. V případě škváry je její využití běžnou praxí ve většině vyspělých států Evropy, v případě popílků dochází teprve k technologickému vývoji a v provozním měřítku je k dispozici jen několik pilotních jednotek.

              61. Energie z odpadů-produkce bioplynu pro výrobu elektrické energie, tepla a biometanu.

              Ondřej Černý

              V České republice je každoročně vyprodukováno okolo dvou miliónů tun bioodpadu. Bohužel jen nepatrná část se dále smysluplně využívá. Bioodpad může být vnímán jako problém, ale my v něm, díky technologiím 21. století, vidíme naopak příležitost. V přednášce se posluchači seznámí s možnostmi energetického využití bioodpadů – výrobou elektřiny a tepla a s využitím technologie membránové separace plynů. Tato technologie dokáže přeměnit bioplyn na biometan, tzv. BioCNG. Jedná se o ekologický a ekonomický model zpracování bioodpadu obyvatel měst a obcí k výrobě ekologické pohonné hmoty.

              Zpět NAHORU na seznam bloků


              12. blok - 13. 5. 2022

              Témata bloku

              • Prezentace projektů účastníků kurzu
              • Příklady úspěšného využití principů ObH v praxi

                 

                Dílčí části a přednášející

              62. Závěrečná shrnující sekce.

              Doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA., Ing. Soňa Jonášová

              63. Prezentace projektů účastníků.

              Zpět NAHORU na seznam bloků


              Aktualizováno: 27.8.2021 15:57, Autor: Markéta Šerešová

              VŠCHT Praha
              Technická 5
              166 28 Praha 6 – Dejvice
              IČO: 60461373
              DIČ: CZ60461373

              Datová schránka: sp4j9ch

              Copyright VŠCHT Praha 2014
              Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum
              zobrazit plnou verzi