Prosím počkejte chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT PrahaCeloživotní vzdělávání → Kurzy celoživotního vzdělávání → Oběhové hospodářství → Oběhové hospodářství - anotace témat
iduzel: 39067
idvazba: 41512
šablona: stranka_ikona
čas: 25.6.2017 19:26:36
verze: 3733
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Obnovit | RAW

Oběhové hospodářství - anotace témat

Přehled anotací jednotlivých bloků

 


1. blok - 8. 9. 2017

Témata bloku

  • Oběhové hospodářství: východiska, principy a legislativa
  • Posuzování životního cyklu - LCA

Dílčí části a přednášející

1. Představení konceptu oběhového hospodářství v souvislosti globálních témat, celosvětové trendy a prognózy.       

Ing. Soňa Jonášová

Oběhové hospodářství není novým odvětvím, ale systémem, který je samozřejmou reakcí na globální trendy, které souvisí nejen se změnou klimatu, ale i v současnosti známých byznys modelů. Aktuální prognózy mezi nejdůlěžitější přínosy zahrnují globální konkurenceschopnost, podpoření udržitelného hospodářského růstu, změnu spotřebních vzorců a vytvoření nových pracovních příležitosti. Úvod bude zaměřen na prognózy týkající se jak globálního měřítka, tak České republiky.

2. Legislativní rámec pro oběhové hospodářství EU, národní legislativa a implementace CE do legislativy.

Ing. Soňa Jonášová

Evropská komise přijala ambiciózní balíček oběhového hospodářství, který zahrnuje upravené legislativní návrhy týkající se nejen odpadů, které podpoří přechod Evropy z lineárního na oběhový systém hospodářství. Základem pro implementaci teoretických principů do praxe je však Akční plán pro oběhové hospodářství a jeho zakomponování do národní legislativy. V této hodině budou vysvětleny oblasti, ve kterých změny již proběhly a představeny budou i budoucí legislativní opatření, která jsou nezbytnou informačním vybavením pro podniky i obce.

3. Historie ochrany životního prostředí od starověku po současné nástroje OŽP (USV).

Ing. Zdeněk Horsák, Ph.D.

Celkový vývoj ochrany životního prostředí v návaznosti na změny klimatu, které byly zásadním hybatelem vývoje všech kultur. Vzájemná závislost dějinných událostí a přístupů k OŽP v jednotlivých etapách vývoje lidstva. Proces uvědomění si odpovědnosti za budoucí stav planety.

4. Koncepce oběhového hospodářství, ochrana zdrojů, bariéry pro uplatnění, modely, případové studie. 

Ing. Zdeněk Horsák, Ph.D.

Zásadní důvody vzniku balíčku oběhového hospodářství jako jediného možného konceptu pro ochranu zdrojů. Analýza bariér pro jeho integraci do osobního života, sociálních podmínek i podnikatelského prostředí. Možné modely přístupu k naplnění idejí oběhového hospodářství a uvedením již realizovaných projektů nebo iniciativ. 

5. Koncepce LCT, hodnocení environmentálních dopadů produktů + Posuzování životního cyklu LCA.

Doc. Ing. Vladimír Kočí, PhD. MBA

Ústředním analytickým nástrojem hodnocení udržitelnosti a smysluplnosti realizace oběhového hospodářství je metoda posuzování životního cyklu – LCA (Life Cycle Assessment) prováděná dle ČSN ISO 14040. Metoda LCA vychází z koncepce uvažování v životních cyklech – LCT (Life Cycle Thinking), která je ideovým východiskem oběhového hospodářství. Během kurzu budou představeny základní prvky a fáze metody LCA tak, aby účastníci byli schopni rozumět obsahu studií LCA.

6. Závěrečné zamyšlení: Je ObH skutečným řešením environmentálních problémů dneška? Některé cirkulární business modely jsou energeticky i systémové náročné. Jaké výsledky můžeme očekávat a kde je naše role?

Ing. Soňa Jonášová

Některé cirkulární byznys modely jsou energeticky i systémové náročné a v některých případech je například recyklace za současných podmínek a neznámém složení materiálů nemožná. Jaké výsledky můžeme očekávat a kde je naše role? Jaké příležitosti skutečně cirkulární ekonomika přináší pro Českou republiku?

Zpět NAHORU na seznam bloků


2. blok - 22. 9. 2017

Témata bloku

  • Nástroje v oblasti prosazování zájmů ochrany životního prostředí.Mezinárodní úmluvy
  • Environmentální problémy - příčiny, důsledky, hodnocení

Dílčí části a přednášející

7. Nástroje v oblasti prosazování zájmů ochrany životního prostředí, mezinárodní úmluvy, legislativní a dobrovolné nástroje, BAT, BREF, srovnání přístupů k technologiím OŽP 

prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc.

Přednáška se bude zabývat následujícími tématy:

Možnosti prosazování zájmů ochrany ŽP a regulace nakládání s CHLP na mezinárodní úrovni, globální cíle. Zájmové oblasti a cíle při ochraně ŽP. Nadnárodní organizace prosazující zájmy ochrany prostředí a zdraví, programy zaměřené na prosazování politiky v oblasti ŽP a CHLP. Mezinárodní úmluvy a smlouvy (Stockholmská úmluva, Rotterdamská úmluva, Vídeňská úmluva a Montrealský protokol, Minamatská úmluva, vybrané regionální úmluvy - CRLTAP – prevence havárií, dálkové znečišťování ovzduší) – základní cíle úmluv. Nástroje pro zajištění cílů v oblasti ochrany ŽP.

8. Kategorie environmentálních dopadů (eutrofizace, acidifikace, uhlíková stopa, globální oteplování) - všeobecný úvod.            

Doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. MBA.

V mnoha typech průmyslových aktivit hledáme cesty ke snížení jejich dopadů vůči životnímu prostředí. Co to však jsou ty environmentální dopady? Co je to chovat se udržitelně? Je-li naším cílem chovat se environmentálně šetrněji či udržitelněji, musíme být schopni vyčíslovat míru dopadů vůči životnímu prostředí, abychom si následně mohli udělat obrázek o tom o kolik je jedna či druhá varianta šetrnější či udržitelnější. Bez kvantifikace environmentálních dopadů nemají ekologická opatření správný tah na branku. V rámci tohoto bloku budou představeny všechny klíčové environmentální dopady a bude vysvětlen způsob jejich kvantifikace.

9. Praktické cvičení: diskuze nad širšími souvislostmi environmentálních dopadů a povinnostech obce / podniku. Kvíz.     

Ing. Soňa Jonášová

Účastníci kurzu budou v rámci představení základních globálních problémů identifikovat hrozby, které úzce souvisí s provozem podniku či chodu obce (dle struktury účastníků). Globální trendy tak budou konkretizovány a diskutována budou konkrétní opatření související s prevencí a udržitelným nakládáním s lokálními zdroji.

10. Finanční dopady environmentálních dopadů. Ekologické zátěže a jejich likvidace. Pohled Ministerstva životního prostředí a příklady z praxe.      

Bc. Jan Maršák

Anotace bude doplněna

Zpět NAHORU na seznam bloků


3. blok - 13. 10. 2017

Témata bloku

  • Přehled recyklačních technologií - trendy a bariéry v oblasti recyklace, legislativa

Dílčí části a přednášející

12. Recyklace polymerů – plastů a pryže (gumy)

prof. Ing. Vratislav Ducháček, DrSc.

Přednáška se bude zabývat následujícími tématy:

Stručný terminologický úvod: polymer, polymerní materiál, plast, elastomer, kaučuk, pryž (guma). Počátky oběhového hospodářství v oblasti polymerů. Tzv. regenerace pryže, regenerát, vlastnosti a použití. Recyklace polymerních materiálů v současnosti z hlediska techniky, ekonomiky a politiky. Zhodnocení odpadů – názvosloví a normalizace. Odpad průmyslový, technologický a uživatelský. Recyklace primární a sekundární. Recyklace fyzikální a chemická, surovinové a energetické zhodnocení odpadu. Porovnání ekologických profilů polymerních a klasických materiálů. Současný stav a výhledy do dohledné budoucnosti.

13. Inovativní recyklační technologie a trendy v oblasti recyklace a výroby výrobků z recyklovaných materiálů. Legislativní požadavky na druhotné suroviny.   

Ing. Zdeněk Horsák, Ph.D

Materiálové využití odpadů jako zásadní příspěvek odpadového hospodářství k ochraně zdrojů. Bariery pro využití odpadů do výrobků a pro jejich následné uplatnění v tržním prostředí v návaznosti na platnou i připravovanou legislativu. Přehled trendů v oblasti technologií na předúpravu odpadů pro následné využití do konkurenceschopných výrobků. Přehled konkrétních úspěšných projektů.

 14. Bariéry pro recyklaci: životní cyklus materiálu, ekonomické aspekty, situace v České republice a recyklační cíle dle EU.

Ing. Soňa Jonášová

Recyklace je proces, při němž dochází ke snaze zachovat co nejvyšší kvalitu materiálu/odpadu a jeho vlastností pro jeho další použití ve výrobním procesu. Výsledný produkt bývá označován jako druhotná surovina, která je však často nekonkurenceschopná cenou primárním surovinám. Zároveň je recyklace některých materiálů nemožná z důvodu toxicity látek, které obsahují. Jaké jsou skutečně splnitelné cíle a jak naložit s odpadem, který není možné recyklovat bude diskutováno s využitím praktických příkladů.

 15. Diskuze a Příklad z praxe: České firmy zabývající se recyklací (RePlast)   

Ing. Soňa Jonášová a Zdeněk Blažek

Na začátku podnikání podnikání stály prostory plné starých nevyužitých kabelů z automobilového závodu. Na konci stojí silná česká firma vyrábějící unikátní produkt z celosvětové těžko recyklovatelného PVC. Příběh firmy RePlast je unikátním příkladem obhěového hospodářství v praxi i když firma samotná vznikla dávno před tím, než se oběhové hospodářství stalo trendem. O příklady  a zkušenosti z praxe se podělí jednatel společnosti.

 16. (konkrétní název přednášky bude doplněn)

Mgr. Ondřej Šrámek

Anotace bude doplněna

Zpět NAHORU na seznam bloků


4. blok - 27. 10. 2017

Témata bloku                                                  

  • Odpadové hospodářství - situace v ČR a EU, nakládání s BRKO, technologie využívání odpadu

Dílčí části a přednášející

17Nakládání s odpady a oběhové hospodářství     

doc. Dr. Ing. Martin Kubal

Anotace bude doplněna

18 . (konkrétní název přednášky bude doplněn)   

RNDr. Anna Christianová, CSc. 

Anotace bude doplněna

19. Úvod do tématu: stav odpadového hospodářství v ČR / EU; Technologie odstraňování odpadů, Technologie recyklace odpadů. Energetické využívání odpadů; Technické / biologické cykly a technologie s nimi spojené; Nakládání s biologickými odpady a potenciál jejich využití: anaerobní digesce, kompostování, uzavírání toku organické hmoty.

Ing. Zdeněk Horsák, Ph.D.

Komplexní pohled na tok odpadů od jejich vzniku přes sběr a svoz k následnému zneškodnění nebo využití. Návaznost jednotlivých etap nakládání s jednotlivými skupinami odpadů a důležitost jejich propojení v komplexní celek. Přehled zásadních technologií pro sběr a svoz a technologií pro bezpečné zneškodnění odpadů. Přehled technologií pro materiálové a energetické využití odpadů včetně očekávaných trendů. Srovnání stavu odpadového hospodářství v ČR a vyspělých zemí EU.

20. Nakládání s biologickými odpady a potenciál jejich využití: anaerobní digesce, kompostování, uzavírání toku organické hmoty.            

Ing. Soňa Jonášová        

Důsledná separace bioodpadů je dána změnou legislativy, která proběhla v roce 2015. Jaká je však skutečně správná cesta bioodpadů a jaká funkční koncová zařízení v České republice fungují? Proč jsou bioodpady a uzavírání tohoto materiálového toku kritické pro firmy i obce a na jaké legislativní opatření i výhledové prognózy je třeba brát zřetel i při běžném podnikání?

Zpět NAHORU na seznam bloků


5. blok - 10. 11. 2017

Témata bloku

  • Dvoudenní exkurze na Jižní Moravu (exkurze do zpracovatelských závodů vyrábějících produkty z druhotných surovin)

Dílčí části a přednášející

Bude doplněno

Zpět NAHORU na seznam bloků


6. blok - 1. 12. 2017

Témata bloku

  • Předcházení vzniku odpadů - prevence, renovace, repase, opravy
  • Sdílená ekonomika
  • Průmyslový design a jeho role v ObH

Dílčí části a přednášející

21. Předcházení vzniku odpadu (prevence, renovace, repase, opravy, bazary.)          

Ing. Terezie Pačesová

Přednáška objasní termín předcházení vzniku odpadů ve vazbě na hierarchii nakládání s odpady a oběhové hospodářství. Představí možnosti uplatnění jak v domácnostech, tak i na komunální úrovni a v privátní sféře. Poukáže na potřebu propojení jednotlivých aktérů pro různé komodity (oděvy, potraviny, zboží běžné potřeby aj.), vč. osvětových aktivit. Bude prezentovat i příklady dobré praxe z ČR a zahraničí.

22. Postavení spotřebitele, veřejné mínění a změny modelu spotřebního chování orientovaného na nadspotřebu, "take back" systémy zpětného odběru, reverzní logistika, environmentální vzdělávání + příklady z praxe a průzkumů veřejného mínění (IKEA aj.)       

Ing. Soňa Jonášová

Významným aspektem úspěšného prodeje je poznání cílového zákazníka. Jak silné jsou neviditelné stimuly marketingu a reklamy, které byly v posledních letech orientovány na maximalizaci spotřeby produktů a jak v těchto podmínkách prosadit principy poskytování služeb? Úvod bude obohacen o poznatky z praxe a průzkumů veřejného mínění (IKEA aj.)

23. Sdílená ekonomika: principy sdílené ekonomiky, vývoj, oblasti, které zahrnuje, ekonomické bariéry, příklady z praxe, příležitost pro nové business modely.      

Ing. Soňa Jonášová

Základní principy sdílené ekonomiky, vývoj, oblasti, které zahrnuje, ekonomické bariéry, příklady z praxe, příležitost pro nové byznys modely. Diskuze nad tématem sdílení soukromých statků a riziko narušení funkčních lokálních systémů a daňových pravidel. 

24 . Ekodesign: všeobecný úvod, certifikace a nové přístupy (Cradle to cradle, D4D - design for circularity)    

Ing. Soňa Jonášová

Vysvětlena bude souvislost ekodesignu s tématem oběhového hospodářství. v rámci všeobecného úvodu bude představena aktuální legislativa, certifikace a nové přístupy k designu jako takovému (Cradle to cradle, D4D - design for circularity, Human centered design).

25 . Ekodesign a role designu při návrhu výrobků - praktické zkušenosti.      

Jindřich Fialka

Dobrý design neřeší jen estetiku věci a její použitelnost, ale také celou životní cestu produktu od výběru materiálů, jejich zpracování, přes užívání, opravy, stárnutí a nakonec recyklaci nebo další využití. Není to žádná novinka, podobně myšlenku formuloval už Dieter Rams už ve svém desateru dobrého designu v roce 1970. Přestože desatero se dnes vyučuje na všech školách designu, málokdo je skutečně dokázal naplnit v realitě.
Přednáška v rámci kurzu oběhového hospodářství bude o přístupu dnešních designérů a ukázkách příkladů ze současné praxe.

Zpět NAHORU na seznam bloků


7. blok - 12. 1. 2018

Témata bloku

  • Aplikace principů ObH do praxe
  • Vlastní projekty účastníků kurzu - hledání příležitostí pro cirkulární business modely    

Dílčí části a přednášející

26. Aplikace principů ObH do praxe.             

Ing. Zdeněk Horsák, Ph.D

Metodika přípravy a vedení projektů oběhového hospodářství v návaznosti na životní cyklus výrobků a služeb. Analýza možností výběru projektů v konkrétních podmínkách při výrobě nebo při poskytování služby. Výběr  projektu a zahájení prací na jeho realizaci. Příprava akčního plánu, sestavení logického rámce, analýza rizik, sestavení týmu a harmonogram plnění.

27. Zadání a práce na projektu ObH

Ing. Jaroslav Vích 

Ing. Soňa Jonášová

28. WORKSHOP: praktický workshop "Hledání příležitostí pro cirkulární business modely ve vaší firmě"" související s projektovými aktivitami jednotlivců. Každý z účastníků bude pracovat na vlastním projektu souvisejícím s implementací principů CE do vlastního podniku nebo může pracovat na zadaných tématech a modelových situacích.

Ing. Soňa Jonášová

Související s projektovými aktivitami jednotlivců. Každý z účastníků bude pracovat na vlastním projektu souvisejícím s implementací principů CE do vlastního podniku nebo může pracovat na zadaných tématech a modelových situacích, které budou připraveny na míru účastníkům.                    

29. Cirkulární symbióza: Klíčem pro implementaci oběhového hospodářství do praxe je mezioborová spolupráce. Účastníci diskutují "cross sector roadmaps" mezi obcemi, podniky i vládními institucemi.            

Ing. Soňa Jonášová

Klíčem pro implementaci oběhového hospodářství do praxe je mezioborová spolupráce. Ta je však častokrát největší výzvou. Schopnost vnímat jeden problém úhlem pohledu všech zainteresovaných stran je komplikované, avšak nezbytné pro navázání fungujících vztahů. Účastníci diskutují "mezisektorové roadmaps" mezi obcemi, podniky i vládními institucemi.

Zpět NAHORU na seznam bloků


8. blok - 2. 2. 2018

Témata bloku

  • Technologie ochrany ovzduší - současný stav a perspektivy
  • EIA, IPPC

Dílčí části a přednášející

30. Současný stav, perspektivy. Jak prokličkovat legislativními procesy plnění požadavků na ochranu ovzduší ve výrobním podniku. Zákony týkající se ovzduší. Složková legislativa ochrany ovzduší.       

doc. Ing. František Skácel, CSc.

Anotace bude doplněna

31.  EIA (přímé, nepřímé emise, posuzování CENIA). IPPC (stanovení limitů na ochranu ovzduší). Průběžná kontrola emisí: jak se jí vyhnout, jak řešit problémy.        

doc. Ing. František Skácel, CSc.                                

Anotace bude doplněna

32. Ochrana ovzduší v praxi: environmentální, ekonomické a sociální aspekty. Zkušenosti z provozu ZEVO Malešice.           

Ing. Tomáš Baloch         

Příspěvek přibližuje téma energetického využívání odpadů v ZEVO Praha Malešice. Během příspěvku bude zmíněno, jak přispívá ZEVO Praha do mixu odpadového hospodářství na území hlavního města Prahy a přilehlých aglomerací, jaké jsou výkonové bilance vyrobených energií. Dále používané technologie čištění spalin, jejich  vývoj, možné optimalizace a příspěvky ke zlepšení životního prostředí. Jelikož tematická variabilita energetického využívání odpadů je dosti široká, je možno v diskuzním závěru probrat jakoukoliv navazující část.

33. Průběžná konzultace projektů - diskuze ve skupině  

Zpět NAHORU na seznam bloků


9. blok - 23. 2. 2018

Témata bloku

  • Voda v ObH - koncepce vodohospodářské politiky státu
  • Technologie čištění odpadních vod
  • Praktické příklady úspory vody ve výrobním podniku

Dílčí části a přednášející

35. Koncepce vodohospodářské politiky státu, legislativní rámec pro vodu a oběhové hospodářství.              

RNDr. Pavel Punčochář, CSc.

Disponibilní zdroje vody v České republice jsou závislé prakticky na atmosférických srážkách, naprostá většina vody z území odtéká do okolních zemí – pokud není akumulována v nádržích a v krajině. Z uvedených důvodů je výhled následků změny klimatu hrozbou zvýšeného výskytu sucha a nedostatku vody. V rámci předběžné opatrnosti a s cílem posílit odolnost proti nepříznivým důsledkům sucha byla zpracována „Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky. V tomto kontextu se v posledních letech diskutuje nutnost zlepšit nakládání se srážkovými vodami (s cílem jejich zadržení a využití) a otázky recyklování tzv. „šedých“ vod (t. j. odpadní vody z koupelen, lázní bez zatížení fekálními a splaškovými odpadními vodami) i vyčištěných odpadních (splaškových) vod. Zatímco upravené „šedé“ vody se v řadě členských států (zejména v SRN) běžně mohou využívat pro předem vymezené účely (závlahy veřejné zeleně) naše legislativa tuto možnost dosud neobsahuje, takže jsou odváděny spolu s tzv. „černými“ vodami kanalizační sítí do čistíren odpadních vod.
Otázkou je, zda v našich podmínkách je využití vyčištěných odpadních vod skutečně nezbytné. Jde totiž o skutečnost, že zbytky léčiv (zejména hormonálních přípravků), parfémů a dokonce psychotropních látek, nacházených ve vypouštěných odpadních vodách, zatěžují nejenom recipienty (vodní toky, rybníky), ale recyklováním by se – za stávajícího stavu technologií čistíren odpadních vod - dostávaly i do půdy, což je zásadně nežádoucí a škodlivé. Pokud by skutečně vyvstala velmi urgentní potřeba, bylo by možné připustit recyklování až po výrazném zkvalitnění technologií čištění odpadních vod tak, aby i nežádoucí mikropolutanty byly zachyceny – což technologicky lze docílit, samozřejmě s příslušnými náklady na investice a následně i na provoz.

36. Technologie čištění odpadních vod, programy na úspory a zvýšení efektivity využití vody, využití kalů a vyčištěné vody.

Doc. Ing. Jan Bartáček, Ph.D.

Anotace bude doplněna

37. Recyklace nutrientů a čištění odpadních vod   

Ing. Marek Holba, Ph.D.

Globální nárůst populace spojený se zvýšením životního standardu lidí povede k ca. 70% nárůstu produkce potravin do roku 2050. Dusík a fosfor jsou nenahraditelné nutrienty a v této souvislosti jsou významné zejména jako hnojivo do zemědělství. Problematický je zejména fosfor, kdy je Evropa schopna pokrýt svoji poptávku ca. Z 8 % a je závislá na jeho importu, zpravidla z nestabilních zemí. Proto je nutné nutrienty recyklovat a snažit se najít jejich koncentrované proudy, jejímž příkladem může být i odpadní voda. V tomto kontextu se pomalu začínají měnit technologická schémata čistíren, které se vedle své základní funkce čištění odpadní vody snaží recyklovat zejména fosfor. Budou proto představeny progresivní technologie recyklace nutrientů z odpadních vod a diskutovány v širokém kontextu technologické účinnosti, ekonomiky procesů a legislativního rámce.

38. Úspory vody - praktické příklady.

Ing. Marek Holba, Ph.D.

Nedostatek vody a období sucha vyvolaly potřebu řešit vodní hospodářství nejen v lokálním, ale i v evropském a světovém měřítku. Prim proto začínají hrát technologie, které vodu spoří nebo ji recyklují pro další použití. Existuje mnoho scénářů uplatnitelných v průmyslu - recyklace vody na vodu oplachovou, využívání recyklovaných vod na závlahy, využití šedých vod, apod. Ve světě, v místech s nedostatkem vody, jsou již takovéto technologie standardem, ale ani v České republice nezůstáváme pozadu. Budou proto představeny technologie a technologické systémy využitelné pro recyklaci a konkrétní příklady z praxe s nakládáním s odpadními vodami v průmyslových podnicích za účelem úspory vody a s tím spojenou i úsporou energie pomocí bilančních výpočtů.

39. Praktické příklady čištění odpadních vod, kořenové čistírny 

Ing. Tereza Hnátková, Ph.D.

Komplexní systémy nakládání s vodami – příklady z praxe

Příspěvek je zaměřen na komplexní systémy nakládání vodami, jejichž hlavním cílem je buď úspora a ochrana vod či maximální využití nutrientů v nich obsažených – zahrnuje zejm. příklady z praxe.

Prezentované příklady jsou rozděleny do dvou tematických celků:
- projekty v nichž je voda součást přírody, složka životního prostředí a přírodní zdroj podle zákona o životním prostředí;
-projekty v nichž je voda odebírána a má z hlediska věcného a hlavně z hlediska právního naprosto odlišné podmínky pro nakládání s ní.

Cílem je představit v praxi zaváděná technická řešení, jednoduchá organizační opatření či prosté změny návyků umožňující úsporu vody i finančních prostředků.

 

Zpět NAHORU na seznam bloků


10. blok - 16. 3. 2018

Témata bloku

  • Elektroodpad
  • Obnovitelné zdroje energie v praxi

Dílčí části a přednášející

40. Kritické suroviny, elektroodpad z pohledu LCA  

Mgr. Markéta Švančarová

Přednáška se bude zabývat kritickými surovinami z pohledu surovinové bezpečnosti Evropské Unie a České republiky. Jaké suroviny jsou označovány za kritické? Jaké jsou prognózy jejich zásob a zároveň jaký je tlak na jejich využívání do budoucna? Přednáška představí současnou úroveň využívání kritických surovin v ČR a v Evropské Unii, typy výrobků obsahující kritické suroviny a možnosti jejich recyklace.

41. Legislativní rámec, technologie zpracování elektroodpadu                          

RNDr. Miloš Polák, Ph.D.

Přednáška se bude zabývat následujícími tématy:

Legislativa v oblasti elektroodpadu. Princip rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR - Extended Producer Responsibilty).Materiálové toky. Životní cyklus elektrospotřebiče - těžba, výroba, používání, odpad. Technologie zpracování.Případová studie Mobilní telefon (LCA, MFA, REMOBIL,...)

42. Obnovitelná energetika

doc. Ing. Jan Macák, CSc

Anotace bude doplněna

43. Příklady a hosté z praxe: Možnosti využití obnovitelných zdrojů v ČR - šetrná energie v podnikání.

Martin Sedlák

Anotace bude doplněna

Zpět NAHORU na seznam bloků


11. blok - 6. 4. 2018

Témata bloku

  • Stavebnictví a ObH - systémy certifikace udržitelnosti budov (BREAM), energetické štítkování
  • Potravinové odpady

Dílčí části a přednášející

 44. Stavebnictví a oběhové hospodářství    

Antonín Lupíšek, Tereza Pavlů

Antonín Lupíšek představí strategie navrhování materiálově šetrných budov s ohledem na oběhové hospodářství. Budou prezentovány principy snižování celkové spotřeby materiálů ve výstavbě budov, možnosti nového využití stávajích budov, konstrukcí a stavebních materiálů. Posluchači se dovědí o možnostech využití komunálních odpadů ve stavebnictví. Tereza Pavlů bude prezentovat příkaldy recyklace a nového využití betonového a cihelného odpadu pro stavební účely a zahraniční trendy v této oblasti.

45. Recyklační linka na odpadní beton           

Jan Otýs

Anotace bude doplněna

46. Příklady praxe: zkušenosti s recyklací ze stavební firmy SKANSKA             

Ing. Karel Fronk

Anotace bude doplněna

47. Využití hodnocení energetické náročnosti budov v kontextu oběhového hospodářství.

Mgr. Petr Holub

Průkazy energetické náročnosti ukazují spotřebu energie na provoz budovy při jejím standardizovaném užívání za určitých okrajových podmínek. Srovnávají tak energetickou kvalitu budovy, včetně spotřeby neobnovitelné primární energie. Není v nich zahrnuta vestavěná energie potřebná na výrobu materiálů a technologií a výstavbu budovy, ani energie potřebná na její likvidaci. Ani nezohledňují možné znovuvyužití či recyklaci použitých materiálů. V minulosti byla spotřeba energie na provoz budovy za její životnost řádově 50-100x vyšší, než energie potřebná na její výstavbu. V době pasivních domů se poměr těchto energií srovnává a snižování spotřeby energie na výstavbu a možnost znovuvyužití a recyklace použitých materiálů nabývá na důležitosti. To se snaží podchytit jiné certifikační systémy.
 

48 . Úvod do problematiky. Možnosti nakládání s potravinovým odpadem  

Ing. Katarina Kajánková, Ph.D.

Potravinový odpad zahrnuje jakékoli potraviny a nepoživatelné části potravin, které byly odstraněny z potravinového řetězce (zemědělství, potravinářské technologie, distribuce, služby, domácnosti), aby byly využity nebo odstraněny. Potravinové odpady představují jak nevyhnutelné odpady, tak potravinové ztráty, které vznikají důsledkem nevhodného nakládání s potravinami a plýtváním. V potravinovém řetězci se oběhové hospodářství týká stěžejních témat: biomasy, hnojiv, krmiv. Využití pevných odpadů představuje biologickou přeměnu na bioplyn a kompost (anaerobní/aerobní fermentace) a jiné hodnotné frakce.  Část potravinových odpadů se stává součástí splaškových odpadních vod. Omezování vzniku a znovuvyužití odpadů z potravin předchází optimalizace technologie výroby ("foodecodesign"), balení (inteligentní a aktivní obaly) a značení potravin, udržitelné stravovací návyky, dárcovství potravinových přebytků a neprodejných výrobků, vhodné marketingové kampaně apod.

49. Potravní řetězce, legislativní rámec, darování potravin  

MVDr. Ing. Dana Třísková

Přednáška se bude zabývat následujícími tématy:

Plýtvání potravinami x předcházení vzniku odpadu x darování potravin. Statistická data o plýtvání potravinami. Plýtvání napříč potravinovým řetězcem. Zákon o potravinách upravující také povinné darování bezpečných potravin pro prodejce s obchodní plochou větší než 400 metrů čtverečních. Kauza "Křivá zelenina" aneb o obchodních normách. Dotační program na podporu potravinových bank a další možnosti podpory.

Zpět NAHORU na seznam bloků


12. blok - 27. 4. 2018

Témata bloku

  • Příklady úspěšného využití principů ObH v praxi
  • Prezentace projektů účastníků kurzu

    Dílčí části a přednášející

    50. Význam certifikací a příležitosti, které přinášejí. Systémy certifkace (EPD), certifikační orgány.

    Doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA.

    Ekoznačení a korektní komunikace environmentálních aspektů produktů a organizací je v poslední době na vzestupu a stále častěji se o ní hovoří jak v kontextu odpovědného podnikání tak v kontextu marketingu. V rámci kurzu bude ukázán rozdíl mezi poctivou komunikací environmentálních aspektů a greenwashingem a bude podrobně popsán systém ekoznačení dle ISO 14020 a ISO 14025.

    51 .Reporting - nefinanční reporting v oblasti recyklace, rekultivace a odpadů a jeho indikátory a aspekty   

    Ing. Stanislav Kužel

     Přednáška se bude zabývat následujícími tématy: 

    Nástroj pro zmapování přínosů a vlivů průmyslové činnosti - nefinanční reporting (standard GRI - ). GRI = Reporting vlivu organizace na ekonomiku, životní prostředí a společnost. Pravidla nefinančního reportingu dle GRI, vztah ke směrnici 2014/95/EU, transpozice do české legislativy (novela (§ 32f-i) zákona č. 563/1991. Sb., „o účetnictví“). GRI standard  - reportingový rámec a nastavení procesů. Význam „stakeholder engagement“ pro výběr obsahu reportu. Vztah indikátorů GRI a manažerských KPI v nefinanční oblasti. Indikátory GRI přímo související s Circular economy. Způsoby využití nefinančního reportingu, přínosy a rizika. Praxe v ČR, proces reportingu, význam zveřejnění reportu. Reporting - administrativní zátěž či komparativní výhoda? Certifikace a verifikace nefinančního reportu, globální kontext (host DNV-GL). Konkrétní ukázky reportů, diskuse.

    52. Cradle to cradle certifikace        

    Ing. Soňa Jonášová

          Jak využít náročně získané certifikace ke skutečně fungujícím vztahům s veřejností a kvalitnímu marketingu? Jak vysvětlit příběh projektu se zaměřením se na environmentální aspekty takovým způsobem, aby zaujal širokou veřejnost? Na příkladech fungujících byznys modelů postavených na produktech s certifikací “cradle to cradle” bude vysvětlena propracovaná a široce zacílená komunikační kampaň.

     53. Sociální aspekty oběhového hospodářství, trendy v environmentálním managementu v širším kontextu změn ve společnosti, v technologiích a v řízení organizací na mikro a makroúrovni, neproduktové výstupy

    Ing. Vladimír Dobeš, MSc.

    Vývoj sociálních vztahů a vztahu k životnímu prostředí v kontextu probíhajících změn celospolečenských paradigmat. Související trendy ve vývoji technologií a v oblasti výroby a spotřeby (proč vzniká "prosumer") a ve vývoji organizací (proč vznikají "tyrkysové organizace"). Vliv těchto změn na toky materiálu a energie a implikace pro praktickou aplikaci oběhového hospodářství na různých systémových úrovních. Struktura pro hledání opěrných bodů potřebných změn.

    54. Ekonomické aspekty oběhového hospodářství, statistika, environmentální účetnictví, návratnost vložených zdrojů, reporting, Prognózy přínosů implementace Oběhového hospodářství na evropské úrovni.         

    Ing. Zdeněk Horsák, Ph.D., Ing. Vladimír Dobeš, MSc.

           Toky materiálu a energie a související environmentální dopady a toky peněz na mikro i makroúrovni. Neproduktové výstupy výroby a životního cyklu, související náklady a způsob jejich určování. Materiálové účetnictví toků jako základní přístup k řízení nákladů v oběhovém hospodářství a pro identifikaci potenciálu pro efektivnější využívání přírodních zdrojů. 

          Toky materiálu a energie v podniku, systémové úrovně, které je ovlivňují a důležitost reportingu v ObH. Prognózy přínosů implementace Oběhového hospodářství na evropské úrovni.

    Nástroj pro zmapování přínosů a vlivů průmyslové činnosti - nefinanční reporting (standard GRI - ). GRI = Reporting vlivu organizace na ekonomiku, životní prostředí a společnost.

Zpět NAHORU na seznam bloků


13. blok - 18. 5. 2018

Témata bloku

  • Prezentace projektů účastníků kurzu
  • Příklady úspěšného využití principů ObH v praxi

Dílčí části a přednášející

55. Závěrečná shrnující sekce, prezentace projektů.

Doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA., Ing. Soňa Jonášová

56. Úspěšné business modely firem, které implementují principy ObH do svých procesů.

Ing. Soňa Jonášová

O tom, že má systém oběhového hospodářství smysl i v Českých podmínkách bude finální představení konceptů a projektů, které vznikly v posledních letech v České republice. Účastníci realizující obdobné aktivity ve své praxi se mohou zapojit a podělit se o svoje zkušenosti.

57. Prezentace projektů a ocenění nejlepšího projektu kurzu.

Zpět NAHORU na seznam bloků


Aktualizováno: 13.6.2017 12:35, Autor: Markéta Švančarová

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum
zobrazit plnou verzi